„Vždycky vás budu mít v srdci. Ale spolu jsme skončili.“ Z trilógie Metal sa mi najviac páčil prvý diel. Mal svoje chyby, ale inak to bolo veľkolepé a zrozumiteľné. Dal som mu 4*. S dvojkou a trojkou to bolo podstatne slabšie. Preto som sa Batmana, který se směje obával. Napokon ale môžem skonštatovať: za mňa super! Ku koncu je toho (všetkého) predsa len už priveľa, ale inak hlásim spokojnosť. Snyderove batmanovské scenáre sú raz hore raz dole. Tentokrát bol hore. Páčilo sa mi, že to (oproti Metalu) bolo stonásobne komornejšie. To je poloha, ktorú mám u Batmana asi najradšej. K tomu perfektná, nezameniteľne noirová kresba geniálneho Jocka, ktorý so Snyderom robil už kultové Černé zrcadlo. Teoreticky k plnému užitiu si tohto komiksu nepotrebujete poznať ako Metal, tak ani Černé zrcadlo; stačí vám vedieť, že Gordon má psychopatického syna a že existuje temný mnohovesmír obývaný viacerými Batmanmi v čele s Batmanom, ktorý sa smeje (čo je vlastne mix Jokera a Batmana).

Slušnej Batman, zvlášť když máte načtený Černý zrcadlo a Soví Tribunál. Když navíc jeden přistoupí na tu vyloženou nadsázku a hru na alternativní univerza s alternativníma verzema Batmanů, tak si lze tenhle místy docela brutální příběh celkem slušně užít. Já do toho šel právě kvůli tomu bizáru propojení Batman s Jokerem do podoby něčeho tak šílenýho a zároveň metalovýho jako Batman, který se směje. K dokonalosti chyběla už jen ta kejtra. Jsou to občas nějaký logický lapsy, ale o logice Batman nikdy moc nebyl. Bavila mě ta hutná až hororová atmosféra a celková snovost toho příběhu. Jen škoda, že Snyder má až obsedantní potřebu všechno nějak okecat, což je někdy tak trochu zbytečný, kdyby se radši soustředil na psychologii postav a akci, než na sáhodlouhý vysvětlování, bylo by to jen ku prospěchu věci. Právě to šílenství Batmana, který se směje a Ponurýho rytíře úplně stačí k navození paradní atmosféry a o tom je Snyderův Batman především. Co mi tady trochu chybělo je víc humoru a odlehčení (viz Černý zrcadlo), občas se to bere až moc vážně, přitom je to notně nevázané. Co tedy napsat závěrem: Černý zrcadlo to není, ani Soví tribunál, ale lepší než Soví město to je určitě a vlastně asi i lepší než většina Batmanů od Snydera, což vůbec není špatnej výsledek. Cením tu jinakost a "metalovou" divokost. Navíc vložený příběh geneze Ponurého rytíře je taková třešnička na dortu; tomu bych dal plný počet. A závěr je taky solidní, možná trochu moc filosofující řežba, ale to už je prostě Snyder, kterej nechává svý postavy zhusta pronášet sáhodlouhý monology, když se bijou na život a na smrt (případně u hučícího motoru letícího Boeingu - viz Soví město). Celkově hodně slušný čtyři, možná i 4 a půl.