Přiznám se, že mě kniha navnadila svojí obálkou, která na mě působí spíš trochu jako do fantasy stylu. Ale fantasy příběh opravdu nečekejte. Kniha je dost srdceryvná, čtenář opravdu nestačí žasnout, co hlavní hrdinové musí prožívat. Až si říkám, jak jsem šťastná za svoji rodinu. Kniha se mi dobře četla, ale stejně s ní nejsem nějak úplně ztotožněná. Možná mi tam chybělo více popisu i stran toho, jak se hlavní postavy cítí. Třeba ta jejich zamilovanost, tu jsem z toho absolutně necítila, ač to teda nebylo hlavní téma knihy. Kapitoly byly dost krátké, úderné, možná i jak to bylo psané ve 3. osobě, nevím no. A asi jsem tady jediná mimo, ale já se přiznám, že jsem ten konec prostě nepochopila. Z toho textu jsem pochopila, že hlavní hrdinka zemřela a najednou tam zase byla? Takže jsem konec četla na třikrát a stejně mi to nějak nedávalo smysl. Bylo to zajímavé, četlo se to dobře, ale vracet se k této knize nebudu.

Já čekala romantiku a on se z toho vyklubal celkem napínavý thriller. Za mě docela nadprůměrný příběh, i když sedmnáctiletý kluk sám proti celému světu... no nevím. Místy jsem tomu úplně nevěřila, ale když člověk přimhouří jedno oko (nebo i dvě, že jo), tak se to dá. Celkově se to ale četlo skvěle. Zpočátku jsem si myslela, že to psal chlap. Cítila jsem z toho jistou surovost. Krátké kapitoly, strohé věty, tíživá atmosféra,... trochu mi to připomínalo Cestu od McCarthyho. Romantická linka je dost nevýrazná, autorka se zaměřuje spíš na jiné věci, za což jí dávám velké plus. Takže jo, za přečtení to určitě stálo. "Co nás stvořilo? Jak jsme vznikli? Odkud se vzaly naše vrstvy, naše křivky a záhyby? Naše něžná a divoká zákoutí? To světlo a ta hluboká posvátná temnota. Údolí a útesy našich duší. Hlasitost a ticho. Pro co bijí naše srdce? Nad tímhle přemýšlím." (str. 101) "Život je jako bludiště. Nemyslíš? Každá chvíle je zatáčka. Vzorec už je daný. Je to lidská cesta životem. Úhly a křivky. Slepé uličky. Jsi v jejich spleti od narození. Můžeš se v nich ztratit. Nebo ne? Konec, začátek, prostředek. Může ti to zamotat hlavu." (str. 275)