"Miluj prezidenta Si Ťin-pchinga" Tento nápis stojí na průčelí vstupu do jedné z budov tzv. převýchovného zařízení pro nařízenou intenzivní výuku občanských povinnosti. První a poslední "laskavá" slova a projev v tomto koncentračním táboře hrubě násilné "převýchovy". Vítejte v Sin-ťiangu! Čínská tzv. autonomní oblast, kde všichni mají podle prezidenta vysokou životní úroveň. Jenže. Jste-li žena, tak pravidelně každý den musíte brát antikoncepční pilulku. Ale to máte vlastně štěstí, protože jinak taky musíte podstoupit sterilizaci, protože počet menšin je potřeba zredukovat. Po četných denních policejních kontrolách a dozorem kolegů (prásknutím svého kolegy si lze vysloužit vyšší hodnocení) pak doma nesmíte zpochybňovat slova svých dětí. Opakují třeba jen svého učitele, který jim taky řekl, že své rodiče musí nahlásit, když s nimi nebudou souhlasit. A když už si chtějí v klidu posedět u TV, tak to je možné pouze pod slídivým okem kamery nainstalované úřady do rohu obývacího pokoje. Jo a v posteli na ženu čeká cizí muž - ten její byl někam odeslán, zmizel. Cizí muž dohlíží na správné chování. Nejen to. Takhle nějak vypadá den v životě Ujgurů a jiných členů národnostních menšin v Sin-ťiangu. Teda já věděla už dost, ale tohle mě stejně mírně řečeno znechutilo. Autor přitom úvodem obšírně vysvětluje, jakým způsobem si ověřoval veškeré informace, které získal. Tři kroky k vytvoření dokonalého policejního státu: 1. určit nepřátele (příslušníky menšin, přistěhovalce, židy, muslimy) a obvinit je z vašich problémů, 2. ovládnout technické prostředky (kamery vč. k rozpoznávání obličejů, sociální sítě) ke sledování "nepřátel" a 3. vytvořit ze země panoptikon (vězení uspořádané na kruhovém půdorysu, kde dozorce vše sleduje ze strážní věže, ale vězni jej nevidí). Každý si tak myslí, že je sledován, ale nikdo přesně neví kdy nebo kde. A co s těmi, byť jen domněle neposlušnými? Třeba za to, žen šli na večeři se sociálně nevhodnou osobou? Šup s nimi do převýchovných táborů. Korunu tomu daly nadnárodní společnosti jako Microsoft, Google nebo Yahoo, které na počátku tisíciletí podepsaly s čínskou vládu dohodu o filtrování informací ve svých programech a platformách. Velkou čínskou zeď nahradila jiná, velký čínský firewall. Vítejte v zemi George Orwella. Jenže jak lze žít, když nevíte, kdo je váš přítel nebo nepřítel? Je možné mít vůbec přítele v takovém systému? Ujgurská muslimská menšina, přesněji její mužská část, se po násilném potlačení policií jejich úsilí za osamostatnění a vznik samostatného ujgurského státu začala učit v Afghánistánu nebo Uzbekistánu teroristickým metodám, jak škodit vládě. Tím si podepsali ortel smrti. Nejenom sobě, ale i svým rodinám, ženám a dětem. Ujguři přišli o veškeré svobody a práva, počínaje svobodou vyznání své muslimské víry a svobodou a právem na soukromí konče. Čínská komunistická strana snahy o samostatnou existenci a vlastní uvažování nejenom nedopouští, ale taky neodpouští. Kniha svou výpovědní hodnotu dokládá tím, že nevytváří paranoidní teorie, nešíří emocionální děs (což s oblibou činí čínská garnitura, ale ani ta nemá na severokorejskou), fakta jsou ověřitelná. A v závěru knihy je extenzivní rejstřík.