Povídky našich předních nejlepších autorů, které nás vrátí v čase do dob minulých. Osm perfektně napsaných povídek, kterým nemohu nic vytknout a líbily se mi naprosto všechny, přestože to bylo i dost smutné čtení, u kterého jsem potřebovala kapesník. "Jestli vůbec někdy" je kniha, která by neměla uniknout žádnému čtenáři.

Osm krátkých, o to silnějších a literárně skvělých povídek od našich nynějších slavných spisovatelek a spisovatelů, které se zabývají lidskými životy v době vlády jedné strany. Velice mě potěšila povídka od Michaely Tučkové, která se v ní vrátila do Bílé Vody či Michaely Klevisové, která popisuje dilema rodiny, která se poprvé ocitla na Západě zda emigrovat a opustit vše a všechny, kteří zůstali doma v Československu. Všechny povídky se mi moc líbily ač z většiny vyzařuje smutek, deprese a nelehký život hlavních hrdinů. Emočně nejsilnější bych uvedl ale dvě povídky a to Magdička a Kulka pro kluka.