Já už nějakou dobu nevím, co k tomu napsat. Jsem bezradný, nějak to nedokážu trefit na hlavičku, abych to s vnitřním klidem vyjádřil. Ale tak mě napadla analogie, která to snad trochu reflektuje - Nejen tady Slaďouš, ale i třeba Černá Palice, mi připadají jako když si tak člověk pěkně šuká, všechno je v pořádku a jede to, ale stane se nějaká věc, která způsobí, že to je bez Šťastného konce. A tím nemyslím nějakou "dysfunkci" (bo příběh i kresba fungují dokonale), ale třeba když nohou převrhnete stůl s flaškou vína a sklenicema, což vaše figurantka úplně nevydýchá, obzvlášť, když to letí do jejich věcí na zemi. Nebo, když vám začne v nejlepším zvonit soused, že vám zrovna praskla voda a vytápíte půlku baráku. Nevím, jak to líp popsat, svým způsobem je to dokonalé, ale až trochu násilný hepyend mi způsobil, že u mě se hepyend úplně nekonal. Nicméně rozhodně silně nadprůměrné dílo, ty 3 díly na Aljašce byly obzvlášť silné.

Další komiksová bomba. Už po prvním díle jsem věděl, že tady se něco rodí. Akorát jsem se bál, že by se to mohlo zvrhnout jako často. (Třeba jako Ztraceni, kteří jsou v rozhovoru, na konci knihy, citováni). Ale to se nestalo. Tenhle třetí a tlustší díl než předchozí, byl nabitý skvělým dějem a ještě lepší kresbou. Do tohohle určitě jděte.