V roce 2023 jde o velmi módní a často doporučovanou knihu v bublině kontaktního a respektujícího rodičovství. Já ale tolik nadšená nejsem.
Kniha slibuje vysvětlit principy nutné ke zdravému vztahu s dětmi, rozdíly mezi chlapci a děvčaty, návody jak porozumět sám sobě. Poskytuje i otázky a úkoly na procvičení. Autor sám přiznává, že popisuje jakýsi ideální sav, kterého ale v dnešní době v podstatě...
V roce 2023 jde o velmi módní a často doporučovanou knihu v bublině kontaktního a respektujícího rodičovství. Já ale tolik nadšená nejsem.
Kniha slibuje vysvětlit...
V roce 2023 jde o velmi módní a často doporučovanou knihu v bublině kontaktního a respektujícího rodičovství. Já ale tolik nadšená nejsem.
Kniha slibuje vysvětlit principy nutné ke zdravému vztahu s dětmi, rozdíly mezi chlapci a děvčaty, návody jak porozumět sám sobě. Poskytuje i otázky a úkoly na procvičení. Autor sám přiznává, že popisuje jakýsi ideální sav, kterého ale v dnešní době v podstatě nelze dosáhnout. Naše společnost je nastaveno jinak, často jsme na to sami (my rodiče) a to bez předchozích zkušností.
Autor sice uvádí spousty příkladů ze své praxe, nicméně logicky je zde velký bias - s dětmi v pohodě a bez problémů se v terapeutické praxi nepotkává.
Co se mi líbilo a s čím souhlasím:
+ pro mě je důležitý i format knihy, takže dávám plus za pevnou záložku a velká písmena
+ děti reagují svým chováním na podmínky v rodině
+ podporuje bonding, nošení, skin to skin
+ zdůrazňuje význam důvěry (připomíná mi Držte si své děti a Neufeldovo přimykání)
+ rodiče jsou vzorem
+ říkat dětem pravdu (přiměřeně věku), nesrovnávat, nechat kluky prát se ezi sebou, holky chránit před soutěží
+ poskytovat bezpodmínečnou lásku (i když občas to zní, že jen pro dívky)
Zaujala mě kapitola a přístup k dávání dárků. Pro mě naprosto nový náhled.
Bohužel ale bylo více bodů, ke kterým mám výhrady nebo s nimi nesouhlasím. Po diskusi ve FB skupině připouštím, že je možné, že v knize je to jen nešťastně vysvětleno a v rámci jeho placeného programu se člověk dozví podstatné souvislosti.
- sám sebe prezentuje jako ideálního otce (jednoho dítěte), vystudoval, je neustále happy, všechno mu funguje, zvládá psát knihu, píše si deník...běžný rodič si může připadat neschopně a ve stresu, protože jemu to takto nejde.
- rodiče by měli být osobnostně zralí - ale co to vlastně znamená? Jak toho dosáhnout?
- naprosto chybí zdroje a citace. Tvrzení nejsou ničím podložena.
- osobně vnímám rozdíl mezi slovy "věřit" a "důvěřovat" a autor je občas zaměňuje
- zmiňuje spoustu častých problémů, ale řešení už neposkytne (např.: Jděte spát s dítětem a ono klidně usne. A co když ne?)
- Dítě učí jíst příborem až ve 4 letech, přitom by to zvládlo i dříve
- celým textem se prolíná paradox - na dítě je potřeba celá vesnice, ale doma se mu má věnovat jen matka. Která ale nic jiného nezvládá.
- Dítě má vychovávat jen otec. Který je celý den v práci. Matka, která je s dítětem celý den doma, jej vychovávat nesmí.
- kapitola o rozdílech mezi muži a ženami mi přijde absurdní v milionech ohledů
- pokud kluka baví malovat nebo dívku sportovat, budou mít (nebo už mají) duševní problémy
- často se v jedné větě odvolává na složitý výzkum předchůdců, přičemž v následující jej shodí, jelikož nerozlišovali dívky a chlapce. A on, jediný spasitel, přišel na řešení, které nám smrtelníkům nyní polopaticky vysvětluje.
- mluví o biologickém nastavení, ale skutečnou biologii zanedbává
- samé oslí můstky
- tvrdí, že se chlapec má naučit spolupracovat, plnit dohody. Ale už neříká jak,
- za mě na sebe jednotlivé tématické celky nenavazují
- často se opakuje (Ctrl+V celých odstavců)
- bojuje za větší věkový rozdíl mezi sourozenci, ale už neřeší biologické předpoklady žen
Číst více
Číst více