Kniha mě v první řadě zaujala svou anotací, nakonec mi ale dala mnohem více, než jsem čekala. Hlavní postavy jsou fotografka Alex a její manžel Filip, který se věnuje 3D skenování uměleckých děl. Žijí teď odloučeně, ale jejich životy a osudy se neustále prolínají. Pak tam jsou vedlejší postavy: otec Filipa Arnie, kolegyně Filipa Katy, kolegyně Alex Chris, sestra Alex Nina, Dredáč, Denis, Laura a jiní. Alex si prochází syndromem vyhoření, depresí, vyčerpáním, křivdami z minulosti a dětství a celou dobu čekáme, jak daleko to s ní zajde. Trochu mě mrzí, že jsme skončili ve fázi, kdy celá její situace ještě nebyla vyřešena. Filipovi jsem přála šťastný konec s Katy. Alex nachází úlevu a útěchu u Falconeta sochy Galatey, která nás provází celým příběhem. Já mám v knihách většinou nejraději emoce a vztahy, ale tady mě nejvíce bavilo umění, historie, všechny galerie, díla, autoři, vyprávění o tom, vnímání umění. Z textu je znát, že autor tomu doopravdy rozumí, a proto to maximálně fungovalo. Knihu doporučuji milovníkům umění a všem, kteří si rádi přečtou netradiční literaturu.