Již před delší dobou jsem od pana autora četla knihu Není úniku, což jsem hodnotila tuším že průměrně. Nyní jsem se rozhodla dát autorovi ještě jednou šanci, tentokrát jsem sáhla po Mostu sebevrahů - v podobě audioknihy, kterou namluvili Martin Stránský a Jitka Ježková. No a opět budu hodnotit průměrně - a tentokrát je to asi fakt už naposledy, co se s autorem setkávám, protože to asi fakt nebude autor úplně pro mne. Začnu pozitivy - námět zní zajímavě, anotace lákavá. První polovinu knihy bych označila za vcelku svižnou - vtáhne vás to a prostě chcete vědět, co se stalo. Kdybych knihu četla v tištěné podobě, označila bych je za čtivou - v případě audioknihy bych ji označila jako dílo, které se prostě dobře poslouchá a je velmi dobře zpracované - po té audio stránce. Navíc Jitka Ježková je moje oblíbená interpretka, takže o to víc mne to z tohoto hlediska bavilo. Jenže tady moje nadšení jaksi končí. Hlavně po té obsahové stránce, protože čím víc se děj blížil ke konci, tím víc jsem měla pocit, že je to prostě příliš překombinované a čím dál tím hůř uvěřitelné. A to byl pro mne hlavní kámen úrazu. S každou další stranou přibývá akce, přibývají určité zvraty - což by u thrilleru mělo být i žádoucí. Ale pro mne to bylo od určité chvíle prostě za hranou toho, c je pro mne ještě snesitelné, a moc mne to nepřesvědčilo. Postavy nejsou úplně důvěryhodné, což na jednu stranu může být plus - v tom smyslu, že to autor nechává na čtenářích, komu co uvěří. Nespolehlivý vypravěč je poměrně obvyklá záležitost, hlavně v thrillerech - a to tu najdete. Pokud je tohle prvek, který vás baví, asi si to užijete. Ale mně tu úplně nesedělo to zpracování. K postavám jsem si nedokázala najít nějaký vztah, jejich osudy po mně ve výsledku spíše stekly. Ve výsledku to je tak pro mne průměrné dílo, na které časem prostě zapomenu. Nic významného to ve mně nevyvolalo. Nebylo to vysloveně špatné čtení, pár kladů jsem tu našla, ale mělo to i své mouchy. Takže 3 hvězdy a tímto panu autorovi dávám sbohem.

Za děj knihy 3* +1* za načtení audioknihy Jitkou Ježkovou Martinem Stránským. A samostatnému ději. Líbilo se mi střídání z pohledu Cambry a dvojčete Leny. Díky audio byl poslech ok, ale hodně se kniha zbytečně táhla. Až poslední 3až 4 kapitoly byly napínavé. Není úniku u mě vede. Druhá kniha Na dostřel slabší a tato třetí nejslabší.