Dark fantasy
Patří mezi vaše nejoblíbenější knihy fantastické příběhy, kde nechybí temná atmosféra strachu a děsivé hororové prvky? V tom případě se jistě řadíte mezi fanoušky dark fantasy, což je žánr, který staví na ponurém tónu vyprávění, nadpřirozených jevech a elementech hororové literatury. V našem výběru nabízíme čtenářům ty nejlepší dark fantasy knihy, které by vám neměly uniknout. Více
Dark fantasy představuje jeden ze subžánrů klasické fantasy literatury. Najít jeho přesnou definici ovšem není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za dark fantasy knihy totiž autoři obvykle považují díla, která zdůrazňují temnou atmosféru a hororové prvky, ale zároveň se pojí s existencí nadpřirozena. Někteří však mají na tento žánr mnohem specifičtější požadavky.
Za zakladatelku dark fantasy bývá obecně považována Gertrude Barrows Bennett, která má na svědomí několik populárních románů, novel a povídkových sbírek. Termín dark fantasy ovšem údajně poprvé použili Charles L. Grant a Karl Edward Wagner. Každý z nich však definoval tuto odnož fantasy trochu jinak – zatímco u prvního z nich převažovaly prvky hororu, v druhém případě to byly spíše fantastické elementy.
Které knihy tedy do žánru dark fantasy spadají? Kromě klasických děl, jako je Dracula z pera Brama Stokera, jsou to třeba knihy Anne Riceové. Ta má na svědomí populární sérii Upíří kroniky o osudech upíra Lestata a cyklus s názvem Hodina čarodějnic, jenž popisuje historii kouzelnického rodu z Mayfairu. Zajímavá je poté i série Neila Gaimana s názvem Sandman.
Mezi oblíbené dark fantasy knihy se řadí i romány z pera americké spisovatelky Anne Bishopové. Tu si čtenáři oblíbili především díky trilogii s názvem Černé drahokamy, která obsahuje knihy Dcera čisté krve, Dědička stínů a Královna temnoty. Velké popularity dosáhla i série Válka Červené královny, kterou vytvořil Mark Lawrence. Sem se řadí tituly Princ bláznů, Lhářův klíč a Osheimské kolo.
Termín dark fantasy se někdy používá také jako onačení pro díla autorů, kteří jsou primárně spojováni s hororovým žánrem. Nejlepším příkladem je zde Stephen King a jeho fantasy série s názvem Temná věž, kam patří knihy Pistolník, Tři vyvolení, Pustiny, Čaroděj a sklo, Vlci z Cally, Zpěv Susannah, Temná věž a Závan klíčovou dírkou.
Jako dark fantasy (častěji však epická fantasy) se někdy označuje třeba i série Malazská kniha padlých, kterou má na svědomí Steven Erikson. Zároveň sem patří i jeho Charkanaská trilogie, která prozatím obsahuje knihy Stvoření temnoty a Pád světla.
Co se týče zajímavých trilogií, někteří čtenáři mezi dark fantasy řadí také sérii Jaye Kristoffa, kde hlavní roli hraje nájemná vražedkyně Mia Corverová. Tu najdete v románech Nikdynoc, Boží hrob a Rozetmění. Podobně je na tom i série Paula Hoffmana, jež přináší příběh o životě a hledání víry ve světě, který postihla katastrofa. Obsahuje knihy Levá ruka Boží, Čtyři poslední věci a Tlukot křídel smrti.
Spojení hororových a fantastických prvků je typické také pro některé tituly japonské mangy. Skvělým příkladem je třeba série Tokijský ghúl, kterou v letech 2011 až 2014 vytvořil Sui Išida.
Za zakladatelku dark fantasy bývá obecně považována Gertrude Barrows Bennett, která má na svědomí několik populárních románů, novel a povídkových sbírek. Termín dark fantasy ovšem údajně poprvé použili Charles L. Grant a Karl Edward Wagner. Každý z nich však definoval tuto odnož fantasy trochu jinak – zatímco u prvního z nich převažovaly prvky hororu, v druhém případě to byly spíše fantastické elementy.
Které knihy tedy do žánru dark fantasy spadají? Kromě klasických děl, jako je Dracula z pera Brama Stokera, jsou to třeba knihy Anne Riceové. Ta má na svědomí populární sérii Upíří kroniky o osudech upíra Lestata a cyklus s názvem Hodina čarodějnic, jenž popisuje historii kouzelnického rodu z Mayfairu. Zajímavá je poté i série Neila Gaimana s názvem Sandman.
Mezi oblíbené dark fantasy knihy se řadí i romány z pera americké spisovatelky Anne Bishopové. Tu si čtenáři oblíbili především díky trilogii s názvem Černé drahokamy, která obsahuje knihy Dcera čisté krve, Dědička stínů a Královna temnoty. Velké popularity dosáhla i série Válka Červené královny, kterou vytvořil Mark Lawrence. Sem se řadí tituly Princ bláznů, Lhářův klíč a Osheimské kolo.
Termín dark fantasy se někdy používá také jako onačení pro díla autorů, kteří jsou primárně spojováni s hororovým žánrem. Nejlepším příkladem je zde Stephen King a jeho fantasy série s názvem Temná věž, kam patří knihy Pistolník, Tři vyvolení, Pustiny, Čaroděj a sklo, Vlci z Cally, Zpěv Susannah, Temná věž a Závan klíčovou dírkou.
Jako dark fantasy (častěji však epická fantasy) se někdy označuje třeba i série Malazská kniha padlých, kterou má na svědomí Steven Erikson. Zároveň sem patří i jeho Charkanaská trilogie, která prozatím obsahuje knihy Stvoření temnoty a Pád světla.
Co se týče zajímavých trilogií, někteří čtenáři mezi dark fantasy řadí také sérii Jaye Kristoffa, kde hlavní roli hraje nájemná vražedkyně Mia Corverová. Tu najdete v románech Nikdynoc, Boží hrob a Rozetmění. Podobně je na tom i série Paula Hoffmana, jež přináší příběh o životě a hledání víry ve světě, který postihla katastrofa. Obsahuje knihy Levá ruka Boží, Čtyři poslední věci a Tlukot křídel smrti.
Spojení hororových a fantastických prvků je typické také pro některé tituly japonské mangy. Skvělým příkladem je třeba série Tokijský ghúl, kterou v letech 2011 až 2014 vytvořil Sui Išida.