Máte rádi vyprávění z budoucnosti či alternativní historie, toužíte po knižní cestě do vesmíru nebo vás zajímají především nejnovější technologické inovace? To vše, a ještě mnohem více čtenářům nabízí vědeckofantastické příběhy. Ačkoliv by se mohlo zdát, že na tomto poli dnes dominují především zahraniční autoři, české-sci-fi knihy mají také co nabídnout. Rozhodně si proto nenechte ujít vyprávění z pera Jiřího Kulhánka, Pavla Bareše nebo Vilmy Kadlečkové.   Více
Sci-fi literatura se tradičně zabývá využitím motivů vědeckého pokroku a technologického vývoje, které mají obrovský dopad na lidskou společnost. Tento žánr zahrnuje příběhy odehrávající se v dalekém vesmíru, postapokalyptické vize světa, ale i alternativní verze historie a vyprávění plná digitálních technologií.

Ačkoliv česká sci-fi literatura není mezi běžnými čtenáři až tak známá a některá díla brzy upadají do zapomnění, i na naší literární scéně máme hvězdy, které v tomto žánru naprosto excelují. Čeští spisovatelé sci-fi, jejichž díla v současné době plní regály knihkupectví, navázali svou tvorbou na průkopníky, jako byli Karel Pleskač, Svatopluk Čech či Karel Čapek. Právě díla tohoto spisovatele, kam patří třeba R.U.R. či Válka s mloky, dodnes inspirují mladé autory.

Asi nejznámějším autorem české sci-fi, kterého fanoušci tohoto žánru považují za naprostou legendu, je samozřejmě Jiří Kulhánek. Mezi naprosté skvosty jeho tvorby patří série Noční klub, za kterou čtenáři neváhají utratit desetitisíce korun, ale na svém kontě toho má populární spisovatel mnohem více. Oblíbené jsou třeba knihy Dobrák, Cynik a Kat, které společně tvoří cyklus Cesta krve, nebo román Vyhlídka na věčnost.

Čeští autoři sci-fi, literární kritikové i nadšení fanoušci si zamilovali také knihy Františka Kotlety, který však pro čtenáře stále zůstává tak trochu záhadou. Jeho nejznámější série Bratrstvo krve obsahuje romány Vlci, Hustej nářez, Fakt hustej nářez, Mega hustej nářez a Stalingrad. Oblíbené jsou však i tituly z cyklu Spad nebo knihy Příliš dlouhá swingers párty, Velké problémy v malém Vietnamu či Poslední tango v Havaně.

Vynechat rozhodně nemůžeme ani Ondřeje Neffa, který je na poli české sci-fi literatury už tak trochu veteránem. Má na svědomí třeba sérii Arkádie, trilogii Milénium či cyklus s názvem Pán modrého meče. Zajímavá je také série Propast času, kde spisovatel Roman Bureš zkoumá nepřátelský svět 12. století, nebo v posledních letech opěvovaná kniha Kosmonaut z Čech.

Česká sci-fi literatura samozřejmě nabízí také knihy ženských autorek. Nejvýraznější z nich je Vilma Kadlečková, která se proslavila ságou s názvem Mycelium. Ta vypráví o tom, jak lidé navážou styky s cizí planetou, začnou díky tomu využívat myceliální technologie, ale také nebezpečné drogy. Zajímavý je i román Cestovatelská krev z pera Terezy Kučírkové nebo kniha Krycí jméno Hortenzie, kterou má na svědomí Maryla Adamcová.

Mezi nové hvězdy na české sci-fi scéně patří také Pavel Bareš a jeho série s názvem Projekt Kronos, která se odehrává v roce 2052, kdy svět halí šero nukleární zimy. Drsnou vizi budoucnosti nabízí také knihy Jany Vybíralové a Jana Hlávky. Vesmírná trilogie, kam patří romány Mráz a hry, Tenký led a Pomníky zimy, zavede čtenáře na nejchladnější planetu obývanou lidskými osadníky.